Druhá doba porodní začíná v okamžiku, kdy se porodní cesty plně otevřou a končí vlastním porodem miminka. U žen, které rodí poprvé, je tato doba obvykle delší než u žen, které již rodily.
Přestože v tuto chvílí porodní cesty jsou již úplně otevřené, nemusí to vždy znamenat, že je nutné začít s aktivním tlačením. Někdy je naopak vhodné vyčkat, až hlavička dítěte sestoupí dostatečně hluboko do porodních cest, aby se předčasným tlačením rodička nevyčerpala. Naše porodní asistentka Vám ráda poradí, kdy je vhodné tlačit a kdy odpočívat. Velmi často to v této fázi rodička pozná intuitivně sama.
Mezi kontrakcemi jsou pravidelně kontrolovány srdeční ozvy plodu.
Žena si polohu obvykle volí intuitivně sama nebo po domluvě s porodní asistentkou/lékařem. Někdy je ovšem nutné se řídit nejenom jejím přáním, ale brát také v úvahu stav dítěte a celkový postup porodu. V této fázi může ležet na boku, zádech, sedět, klečet nebo stát. Porod probíhá na porodním lůžku nebo porodním gauči (které umožňují různé modifikace porodních poloh ) či na závěsném systému .
Pokud je při vnitřním porodnickém vyšetření hlavička již dostatečně sestouplá, je po dezinfekci rodidel pod maminku položena sterilní rouška a rodička je vyzvána k aktivnímu tlačení.
Aktivně tlačit se má pouze za kontrakce. Důležité je se na jejím vrcholu zhluboka nadechnout, nejlépe "do břicha", a dlouze tlačit "do konečníku", jako při zácpě. Při tlačení také pomůže poloha rodičky. Během jedné kontrakce lze takto zatlačit 2x až 3x tak, aby se využila celá délka jejího trvání. Při tlačení je vhodné mít zavřené oči, čímž se předejde popraskání žilek v nich.
Přesto, že je rodička při tlačení plně soustředěná na to, že už brzy bude po všem, je důležité, aby netlačila "bezhlavě" a spolupracovala s porodní asistentkou nebo lékařem, kteří porod vedou. Intenzitu tlačení je totiž třeba regulovat, protože nejvíce a nejsilněji nemusí nutně znamenat nejlépe. Při rychlém průchodu miminka porodními cestami totiž hrozí větší poranění porodních cest.
Když se začne hlavička objevovat v poševním vchodu (tzv. prořezává), napíná při tom hráz - místo mezi zevními rodidly a konečníkem. V této fázi porodní asistentka/lékař aktivně chrání hráz , aby se předešlo porodnímu poranění
Epiziotomii neprovádíme v naší porodnici rutinně. Poue v případě, že ji považujeme za vhodnou v daném konkrétní situaci. dhadnout předem, zda bude epiziotomie nutná je obtížné. Nejčastějšími důvody provedení je nutnost urchlení porodu při podezření na hypoxii plodu - nedosattk kyslíku a riziko závažného poranění hráze.
Po porodu dítěte podáváme léky na podporu stažení dělohy - uterotonika - Oxytocin. Podle našich i mezinárodních doporučení je smyslem jejich podání urychlit po porodu plodu odloučení placenty a snížit tak krevní ztrátu. Protože podání těchto látek ovlivní část porodu, kterou nazýváme třetí doba porodní, nazývá se odborně tento krok "aktivní vedení třetí doby porodní".
Pokud jde o normální fyziologický porod, podporujeme u všech dobře se adaptujících novorozenců tzv. Bonding. Dítě je po porodu položeno na břicho matky (tzv. kontakt kůže na kůži), čeká se na dotepání pupečníku. Poté se pupečník přestřihne a miminko je předáno dětské sestře ke krátkému základnímu vyšetření Neonatologem na vyhřívaném lůžku. Po vyšetření může Bonding na hrudníku matky pokračovat. Stejně tak přiložení k maminčině prsu. Je to velmi důležitý okamžik pro navázání citového vztahu mezi maminkou a novorozeným dítětem. Zůstat spolu na porodním sále pak mohou až do doby, než je maminka i s miminkem převezena na oddělení šestinedělí. V průběhu bondingu je dítě monitorováno (čidlo oxymetru na ručce) a je vyžadována trvalá přítomnost doprovodu.
V případě, že je nutné ukončit porod neprodleně v průběhu druhé doby porodní, volí se operace dle pozice hlavičky v porodních cestách. V případě, že hlavička ještě není hluboce vstouplá do pánve, lze provést císařský řez. V opačném případě je již nutné dokončit porod vaginální cestou pomocí např. vakuumextrakce nebo porodních kleští.